30 Socha Panny Marie Nanebevzaté / latinsky Assumptio

Sochařské dílo neznámého autora je datováno k roku 1776. Jeho iniciátorem a donátorem byl s největší pravděpodobností konvent Řádu svatého Benedikta, který v té době ještě působil ve zdejším klášteře. Konvent byl zrušen roku 1786 nařízením císaře Josefa II.

Dílo ztvárňuje Nanebevzatou P. Marii, matku Ježíše Krista, která byla podle učení katolické církve i církví pravoslavných vzata s tělem i duší k Bohu. Opírá se o tradici, která sahá až do apoštolských dob. Navazuje také na jeden ze symbolů Nanebevzetí - ženu oděnou sluncem, s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy, jak je popsána v knize Zjevení svatého Jana v Novém zákoně (2. část bible). Slavnost Nanebevzetí P. Marie se podle církevního kalendáře slaví 15. srpna.

Socha je umístěna na západním okraji města na dobře viditelném místě, přímo u vrcholu terénního zlomu (kuesty), který je vyvýšený cca 40 metrů nad centrem Police nad Metují. Tato lokalita nebyla zvolena náhodně. Jednak symbolicky umocňuje zpodobněné ikonografické téma, dále je pak na dohled od místního kostela zasvěceného Nanebevzetí Panny Marie (socha se nachází v prodloužení podélné osy kostela západním směrem). Sochařské dílo tak potvrzuje zasvěcení nedalekého kostela a socha Panny Marie Nanebevzaté ho ještě doplňuje gestem své pravé ruky, kterým symbolicky sesílá ochranu na konvent, na farnost i na celé město. V minulosti byla tato osa opticky přerušena stavbou školy (dnešní Základní umělecká škola). Pro přímý výhled na Pannu Marii Nanebezvatou je proto nutné popojít od kostela mírně vpravo.

Samotné dílo je zhotoveno z místního hrubozrnného křemenného pískovce. Zpracování a kompozice odpovídá stylu pozdního baroka a svědčí o autorově sochařské i řemeslné zdatnosti. Kompozice sochy je pojata dynamicky - P. Maria má nakročenou pravou nohu dopředu (v tzv. kontrapostu), hlava vzhlíží k nebi, levá ruka je složená na prsou v dramatickém gestu, pravá je rozevřená dlaní dopředu a mírně svěšená podél těla. Stojí na oblacích s dvěma anděly (tzv. putti) - jeden spočívá u její levé nohy, druhý vykukuje za pravou rukou. Profilovaná římsa pod sochou pak navazuje na lemovaný podstavec, zakončený volutami. Do podstavce jsou vysekány latinské texty:

uprostřed:
DEI_PARAE IN CAELOS ASSUMPTAE PARTHENIA PIETAS EXCITAVIT
Podnítila panenská čistota Bohorodičky, na nebe vzaté.

na levé straně:
ERIGE IN CAELOS SANCTA DEI MATER QUI TE IN TERRIS ER EXERUNT
Pozdvihni k nebesům, svatá Boží rodičko, ty, kteří tě vyzdvihli na zemi.

na pravé straně:
SALVE REGINA: ORA PRO POPULO: O PIA BENIGNA O DULCIS VIRGO MARIA
Zdrávas královno, pros za lid, ó laskavá, dobrotivá, ó sladká Panno Maria.

V textech jsou zakomponovány chronogramy s letopočtem vzniku díla. Velká písmena značí římské číslice, jejichž sečtením vyjde letopočet. (U = V). Na každé straně je to samostatně 1776.

Součástí díla jsou autentické kamenné schody. V dolním úseku jsou to samostatné dvojice a trojice, celkem 13 schodů, ve střední části blok 23 schodů a v horní části blok 10 schodů. Není známo, zda autor těmito počty sledoval nějaký význam, nebo zda je dán pouze konfigurací terénu. V každém případě horní část schodů lze využít k nejrozšířenější modlitbě k P. Marii, a to růženci, jehož základem je tzv. desátek. Zdrávas Maria, milosti plná, Pán s tebou …

Poslední obnova sochy i schodů (foto 3, 4) byla provedena v roce 2021, v rámci mikroprojektu s názvem „Patronka národů“, reg. č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0002484. Projekt vznikl ve spolupráci s Gminou Radków a kladl si za cíl zlepšit stav sakrálních staveb, které jsou nositelem kulturního dědictví v rámci Česko – polského příhraničí. Stavební práce prováděla firma SMI – ČR Group s.r.o., IČ: 288 27 627 za cenu, která vzešla z výběrového řízení ve výši 433 409,03 Kč bez DPH. Stavební práce byly dokončeny v srpnu 2021.

Projekt je spolufinancován z prostředků EFRR prostřednictvím Euroregionu Glacensis.

Informace o městě Police nad Metují, jeho historii a turistických zajímavostech získáte na www.policenm.cz a turistickém portále www.policko.cz

text: Jan Troutnar, překlad latinských textů: Tomáš Weissar , fotografie: Tom Šrejber