26 Jindřich Bejl / ulice Kostelní, čp. 7

V domě č. p. 7 v dnešní Kostelní ulici se do rodiny řeznického mistra Josefa Beila a jeho manželky Anny, rozené Šolcové, dne 14. 10. 1890 narodil syn Jindřich, který vystudoval lesnickou školu a poté působil jako lesní adjunkt na blízkém Ostaši. Po vypuknutí 1. světové války Jindřich narukoval do rakousko-uherské armády a byl raněn na srbské frontě. Po vyléčení byl převelen na ruskou frontu, kde padl do zajetí. V srpnu 1916 vstoupil do vznikajících československých legií, se kterými se zúčastnil bojů v evropské části Ruska, prošel i celou tzv. sibiřskou anabázi a v roce 1920 se vrátil do nově vzniklé Československé republiky. Zůstal jako voják v aktivní službě, působil jednak na ministerstvu obrany a později v mnoha velících funkcích. Od roku 1925 se psal jako Bejl. Dne 22. 12. 1936 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do odboje a po atentátu na Heydricha byl vězněn. Dne 25. 10. 1946 byl povýšen na divizního generála, po únoru 1948 odešel do výslužby. Jindřich Bejl, nositel mnoha československých a zahraničních vyznamenání, zemřel v Praze 5. 7. 1973. Pohřben je na hřbitově v Polici nad Metují.

Během celé 1. světové války i putování s legiemi si psal Jindřich Bejl deník. Jeho deníkové zápisky vyšly jako kniha „Deník legionáře“. Jedná se o autentický dokument psaný během válečných událostí, pokrývá období od 25. 7. 1914 do 14. 6. 1920. Je jedinečným svědectvím účastníka bojů na srbské frontě, ruského zajetí a zformování a tažení čs. legií Ruskem. Ovšem autorovy postřehy, úvahy o válečném vývoji, o situaci v Rusku, ale i o postavení jedince ve válečné vřavě jsou nadčasové a stojí za přečtení.

Podrobné informace o vojenském vzdělání, vojenské službě, hodnostech a vyznamenáních Jindřicha Bejla lze získat na www.valka.cz.

Další významnou osobností z této rodiny byl Karel Beil (nar. 2. 6. 1884, zem. 20. 6. 1965), dlouholetý (řídící) učitel na školách v Polici nad Metují a okolí, místní historik, od roku 1951 archivář města Broumova a od 1. 1. 1953 archivář Okresního archivu v Broumově.